O specializaci

Nejprve bych se zmínil o běžném cyklu, který probíhá v přírodě a poté se analogicky přenesl lidskou společnost.

V ekosystémech se opakuje cyklus, s nízkou počáteční biodiverzitou i nízkou vzájemnou provázaností a na konci stav s podstatně vyšší biodiverzitou a složitými vnitřními vztahy. ( Tento cyklus prochází i mnoha mezistavy, které nemá smysl rozebírat) V tomto (konečném) stavu je pro každý živočišný či rostlinný druh výhodná specializace. Jenže tento stav ekosystému vždy končí krizí,která ho zasáhne buď celý nebo částečně. Každopádně přežijí především druhy, které byly nejméně specializované a nejméně závislé na okolí, zatímco všechny vysoce specializované druhy vymřou. Z tohoto je také patrné, že specializace (byť dočasně výhodná) je z hlediska evoluce slepá ulička. Tento proces cyklus může trvat i několik milionů let, ale podobná evoluce se v mnohem kratším časovém úseku projevuje i u lidské civilizace. Pouze místo rostlinných a živočišných druhů zde "evolují" různé organizační struktury, sociální vrstvy popř. jednotlivé profese.
A zde velmi stručný náhled do historie:
Na počátku fungovala prvobytně pospolitá společnost s jedním vůdcem tlupy (rodinného klanu) a každý ostatní člen dělal všechno,co bylo potřeba. Uplatňovaly se zde pouze nejjednodušší způsoby specializace vyplývající z fyziologických rozdílů mezi mužem a ženou (muži-lov a ochrana tlupy, ženy-starost o domácnost a péče o děti). S příchodem zemědělství začalo být jednodušší shánění potravy a tak se někteří mohli věnovat i jiným činnostem např. řemeslům. Postupem času se začaly objevovat městské státy a státní útvary podobné dnešním. To umožnilo efektivnější dělbu práce a definitivně se od sebe oddělili řemeslníci, zemědělci a obchodníci. Začali také vznikat řady nových společenských vrstev jako byli učenci,orgány státní správy,duchovenstvo.... S postupem času se zvětšovaly lidské vědomosti a přibývalo mnoho nových objevů a technologií, což samozřejmě stále kladlo důraz na specializaci, protože není v silách jednoho člověka obsáhnout veškeré lidské vědomosti. Tento proces probíhal až do dnešních dnů, kdy jsme již naprosto závislí na svém okolí, aniž si to možná všichni uvědomujeme v plném rozsahu.
Kdo z vás by si dnes dokázal zajistit byť jen základní životní potřeby, pokud by se musel spoléhat pouze na sebe (žádné obchody, žádná pomoc od okolí...) ? Tato závislost neplatí ovšem neplatí pouze pro jednotlivce, ale i pro celé státní útvary. Například Egypt musí dovážet 70% potravin.
To, co je pro přírodu přirozený cyklus, by mohlo pro lidstvo znamenat pohromu. Tento cyklus neprobíhá jen na úrovni celého lidstva, ale i jednotlivých států či civilizací. Takže zde jeden příklad za všechny: Římská říše byl velmi vyspělý státní útvar,který byl téměř 500 let největší a nejmocnější říší na světe. Pak ale stačilo, aby do něj "ťukly" kmeny barbarů a Řím se během krátké doby sesypal jako domeček z karet.
A zde se nabízí otázka,zda je možné tento cyklus zpomalit či úplně zastavit.
Jednou z mála možností by byla snaha o zastavení dalšího rozvrstvování a dalších a důkladnějších specializací jednotlivců. Ale zkuste si představit, že byste si sami šili šaty,pěstovali obilí a pak z něj ručně mleli mouku....Tohle dneska nikdo neudělá, protože specializace je prostě výhodná a nikdo prozatím nedokáže odhadnout, zda stávající systém bude fungovat patnáct nebo dvě stě let.
Drobné shrnutí problému: Lidstvo se stále žene za dalšími a hlubšími specializacemi, protože je to výhodné pro každého jedince, čímž se nevyhnutelně řítí do globálních problémů, ale nikdo nemá snahu tento problém řešit, protože by tím akorát poškodil sám sebe.